Pořizujete kuchyň? Nevíte jak vybrat spotřebiče? 8 praktických rad, které vám usnadní výběr.

Zákazníci se mě velice často ptají, která značka spotřebičů je nejlepší, nebo zda-li si pořídit troubu s eco-cleanem, nebo agua-cleanem, či katalýzu, nebo pyrolýzu. Nedivím se, že z toho může jít často hlava kolem. Je asi zbytečné psát, že si máte vše důkladně prostudovat, protože kdo se v tom má vyznat, když co výrobce, to svůj originální název technologie.

Proto si to probereme hezky popořádku a zkusím to podat stravitelnou formou :). Zdůrazňuji, že popíšu pouze technologie a spotřebiče, na které se mě zákazníci nejvíce ptají. Pokud bychom zde měli obsáhnout vše, nebylo by to na krátký článek. Obecně se spotřebiče rozdělují na vestavné a volně stojící. Prioritně si popíšeme vestavné spotřebiče, jelikož ty se v současnosti dávají do kuchyní nejčastěji a na ty se mě zákazníci nejčastěji ptají. Ve většině kuchyní je pět základních spotřebičů. Jsou to: chladnička s mrazákem, myčka, varná deska, trouba a odsavač.

Začněme chladničkou s mrazákem. Tím se myslí jako jeden kompaktní spotřebič. Je to nejčastější vestavná kombinace. Existují i samostatné chladničky i samostatné mrazáky a to vestavné např.do výše očí, anebo podstavné pod pracovní desku. Rozdělení chladničky od mrazáku lze využít tehdy, pokud nechceme mít v kuchyni vysoké skříně, jelikož standardní vestavná chladnička s mrazákem je vysoká cca 2100 mm včetně nábytku. Lednice většinou udává výšku kuchyně.  Je to dominantní prvek interiéru, který nemusí být vždy žádoucí. Pokud chceme posílit např.mrazící část, tak pořídíme chladničku s mrazákem a k tomu ještě jeden podstavný mrazák. Čím dál žádanější jsou i volně stojící (čili nevestavné) tak zvané americké lednice.

Zdroj: liebherr

K výběru americké lednice přistoupíme tehdy pokud chceme velký úložný prostor, nebo výrazný prvek do kuchyně kterým americká lednice bezpochyby je. Tyto lednice většinou obsahují chladničku, mrazák, výrobník ledu a nulovou, nebo bio či fresh zónu. Názvy se liší napříč značkami, nicméně technologie je to většinou velice podobná. Jde o to, že v této zóně lze skladovat ovoce, zeleninu, maso, ryby a zrající sýry v optimální teplotě a vlhkosti a to dokonce až půl roku. No-frost v mrazící části zaručí ne-namrazování potravin, ani interiéru samotného mrazáku. Velice příjemný bonus navíc je, když má lednice tlumení dorazu dvířek, dobře se na to zvyká :).

Volně stojící nerezová americká lednice. Zdroj: očkodesign

Dalším spotřebičem je myčka, kterou můžeme rozdělit do základních dvou skupin a to šířky 450 mm a 600 mm. Pokud máte dostatek prostoru, doporučuji zakoupit šíři 600. Obě šířky mají většinou hodně podobnou cenu a šíře 600 má většinou lepší efektivitu mytí.

Zdroj: SIEMENS

Všem vřele doporučuji myčku bez viditelného ovládacího panelu. Tento typ se nazývá plně intergrovaná myčka. To znamená, že ovládací panel nehyzdí design kuchyně, ale je na hraně dvířek. Takže nikdo ani nepozná, kde se myčka nachází jelikož má stejný design dvířek jako okolní skřínky. Dále odpadá otravná údržba panelu, který je stále znečistěn ustavičným otevíráním a zavírám špinavýma rukama. Technologii, kterou bych doporučil, je odložený start. Zvláště pak tehdy, pokud máte kuchyni spojenou s obývacím pokojem. Hluk pracující myčky může být velice obtěžující. Proto je dobré pořídit buď velice tichou myčku (cca do 39 decibelů), nebo s odloženým startem, nejlépe však obojí. Relax v obýváku je potom o něco složitější, když myčka dvě hodiny hlučí :). Dalším praktickým pomocníkem, jsou jednoduše a rychle nastavitelné koše. Tím se myslí, jednoduchým stlačením páček po stranách košů. Rozhodně ne vytažením koše a opětovným zasunutím do jiné nižší, či vyšší kolejnice. To je opravdu otravné. S programy, které má myčka mít, je to jednoduché. Při dotazování zákazníků se ukáže, že každý nakonec používá stále jeden a ten samý. Takže spousty programů, budou spíše na obtíž, než užitečné. Nízká spotřeba energie je u všech spotřebičů samozřejmostí.
Varná deska je dříčem v kuchyni. Není potřeba dlouze popisovat sklokeramickou varnou desku, jelikož má pouze jednu výhodu a tou je o něco málo nižší pořizovací cena než je tomu u indukční. Další vlastnosti sklokerm.var.desky jsou jen negativní. Pomalý náběh do varu, dlouhý tepelný dojez se kterým je nutné počítat a špatná údržba, co přeteče to se speče. Doporučil bych buď plynovou, nebo indukční desku. Oba dva přístroje uvedou tekutinu do varu přibližně stejně rychle jako varná konvice, takže ta v kuchyni tímto odpadá. Plyn sice může trochu špinit interiér spalinami, ale pravou wok pánev na indukci nedáte. A pokud se zeptáte profesionálních kuchařů, vždy vám doporučí plyn. Já bych vám doporučil indukční desku. Nejen díky výborným vlastnostem a dobré údržbě, ale i kvůli hezkému jednoduchému designu.

Bílá indukce na bílé pracovní desce. Zdroj: očkodesign

Zdroj: DeDietrich

Indukční desku je možné pořídit v několika barevných variantách. Doporučil bych bílou kvůli lepší údržbě. Na černé jde vidět každé smítko, dokonce i prach. Z funkcí bych doporučil booster, jelikož rychle zvyšuje výkon jednotlivých zón. Potom je fajn slider. Ten udělá to, že jedete prstem po předtištěné lince, nebo kroužku, a přidáváte výkon jako volume na rádiu. Nemusíte cvakat devětkrát pokud chcete hodnotu devět. Dobrým pomocníkem jsou i celo-indukční zóny. Jinak řečeno neindukují 4 kulaté plotýnky, ale například dvě plotýnky nalevo samostatně a kompletně celá druhá půle desky napravo. Celo-indukční zóna je ta na kterou umístíte tři hrnce a plocha to rozpozná a indukuje pod všemi hrnci zároveň. A to pouze pod nimi. Neroztápí se celá půle. Pozor na indukce, které mají malý příkon, z toho by vám následně při vaření slezly vlasy vztekem :). Jde o to, že na trhu jsou indukce s malým příkonem, aby byly levné a a byla možnost je použít do paneláku, kde není 380. Ale v praxi při vaření to znamená, že zapnete tři nebo čtyři plotýnky a výkon se dělí mezi ně. Takže nedělní oběd je na zlost. Sepne se plotýnka pod polívkou a vypne, sepne se pod knedlíkem a vypne, sepne se pod zelím a vypne. Nikoli současně. Důležité u indukce jsou také bezpečnostní prvky jako senzor proti samovznícení oleje na pánvi, nebo ochrana proti předpětí a podpětí. Obecně platí, čím jednodušší ovládání tím uživatelsky lépe. Zeptejte se sami sebe, zda-li potřebujete sofistikovaný program na těstoviny, který vám automatiky přivede vodu k varu a následně udržuje stálou teplotu do uvaření. Nikoho většinou nebaví programovat. Zapnu=výkon, vypnu a je vypnuto.

Zdroj: DeDietrich

Podobné je tomu u pečících trub. Čím jednodušší a intuitivnější ovládání tím lepší uživatelský komfort. Většina z nás nechce být čtenářem tlustého návodu. Trouby lze základně rozdělit do dvou skupin a to na trouby výšky 600 mm a 450 mm. Trouby výšky 600 mm mají přibližně vnitřní objem 60-75 litrů. To vidím jako značnou neúsporu tehdy, pokud si chci rozpéct bagetu nebo péct jídlo na jednom plechu. Vždy musím rozehřát takto velký objem. A ruku na srdce, jak často něco pečeme na třech pleších tak jak uvádí výrobce. Oproti tomu kompaktní, nebo kombinované trouby výšky 450 mm, mají značně menší objem a to 35 -45 litrů. Kompaktní jsou mono funkční, to znamená pouze mikrovlnná trouba nebo pouze pečící trouba. Oproti tomu kombinované trouby, jak už sám název napovídá, kombinují v sobě několik funkcí. Takže takto můžete mít v kuchyni pečící troubu s mikrovlnkou v jednom. Nebo parní troubu s pečící troubou. Ušetříte tak prostor v kuchyni a nemusíte stále přehazovat plechy z jednoho spotřebiče do druhého. Pozastavil bych se u parní trouby, jelikož má spousty výhod. Parní vaření je zdravý způsob přípravy, který zachovává šťavnatost, vitamíny a minerály obsažené v potravinách, stejně tak jejich chuť a barvu. V parní troubě lze i kvalitně ohřívat pokrmy bez rizika vysušení jako je tomu například v mikrovlnné troubě.

Trouby v úhledné linii vedle sebe. Zdroj: očkodesign

Z vybavení pečících trub bych doporučil funkci teleskopického vysouvání plechů. Tyto výsuvy jsou výborným pomocníkem. Například při podlévání pečeného masa, nemusíte plech vyjmout z trouby, ale celý jej vysunete jako zásuvku ze skříňky. Důležitým kritériem při výběru trouby by mělo být i samočištění. Dle mého soudu je pyrolýza jediný efektivní způsob čištění trub. Zvolím program čištění, dvířka trouby se z bezpečnostních důvodů  zamknou a trouba se rozpálí na velice vysokou teplotu a tím spálí veškeré nečistoty na prach. Ten po zchladnutí vytřu na dně trouby. Eco clean, nebo water clean, nebo katalýza jsou na nic. První dva způsoby čištění fungují takto: plech + voda= trochu rozmočit nečistou a pak stejně drhnout jako blázen. Katalýza= speciální porézní plechy po stranách trouby, které se plní tuky a nečistotou. Nelze tyto plechy regenerovat takže za čas musíte koupit nové ?!….takže kdo by chtěl měnit za dva roky celý interiér trouby?!
Posledním spotřebičem, který je důležité nepodcenit je digestoř, jinak řečeno odsavač. U odsavače je důležitý výkon a hlučnost. Výkon by měl být takový, aby vyměnil desetkrát za hodinu vzduch v místnosti, což je ten údaj s m3 u každého odsavače.

Odsavač  s recirkulační nebo s odtahem ven. Zdroj: očkodesign

Recirkulační odsavač. Zdroj: elica

Pozor na hlučnost odsavače. Stejný případ jako u myčky, hluk může být hodně obtěžující pokud máte spojenou kuchyň s obývákem. Další stále se opakující dotaz je ten, jestli je lepší odsavač s odtahem ven nebo s recirkulační. Odsavač s odtahem ven (častější) je ten, který vezme vzduch a vyfoukne jej ven z místnosti. V tomto případě je důležité myslet na to, že je nezbytné umístit na vedení vzduchotechniky jímku na kondenzát. To proto, aby vám v zimě z trubek nekapala kondenzovaná voda přes odsavač až do hrnců. Tento typ odsání vzduchu z místnosti je nejefektivnější a nejtišší (když je správně vzduchotechnika). Tématu odsavačové vzduchotechniky se budu věnovat v některém z následujících článků. Pozor, dá při jeho realizaci mnoho zkazit. Jak např. snížit hlučnost a jak vyzrát na kondenzát.

Druhou skupinou odsavačů jsou recirkulační. Zde je drobná nevýhoda. Tím, že se čistí vzduch pomocí uhlíkových filtrů obsažených v odsavači, snižuje se mírně efektivita odsávání a zvyšuje se hlučnost. Naproti tomu ušetříte peníze za výrobu vzducho-techniky, které není vždy jednoduché a levné. Díky tomu, že u recirkulačních odsavačů odpadá vzduchotechnika, může být tělo odsavače subtilnější a můžete vybírat s velkého množství designových kousků. Jednoduše širší výběr. Pak se odsavač stane ozdobou kuchyně a ne nutným a nudným funkčním zlem.
Věřím, že vám tyto rady pomůžou při výběru spotřebičů do vaší nové kuchyně.

„Pokud se vám tento článek líbil, doporučte jej známým. Třeba zrovna řeší stejný problém a přišel by jim vhod. Anebo jej sdílejte na facebooku“.

„Hodně štěstí při výběru“.
„……a bavte se při zařizování interiéru, na výsledku to jde vždy poznat“

Petr Molek – designer
www.ockodesign.cz

.